Proč je to kauza
Firmy Agrofertu podle Radiožurnálu obhospodařovaly asi 1700 ha, které nevlastnily ani neměly pronajaté, a pobíraly na ně zemědělské dotace. Státní pozemkový úřad a ÚZSVM pak u několika firem holdingu zjistily užívání státních pozemků bez smlouvy a vyčíslily úhrady, které firmy zaplatily.13789
Zařazeno podle metodiky: úřední zjištění
Souvislosti
Agrofert byl v době reportáže od února 2017 ve svěřenských fondech. Radiožurnál ale uvedl, že se problém týká i let 2014–2016, kdy byl A. Babiš jeho majitelem a zároveň ministrem financí.24 Podnět k reportáži dal podle analýzy pro Radu ČRo zemědělec, který si stěžoval, že mu Agrofert hospodaří na pozemcích. Radiožurnál vysílal 28. listopadu 2017, v den, kdy A. Babiš jednal na Hradě, za což ho stěžovatelé kritizovali. Autor analýzy uvedl, že redakce dostala odpovědi Agrofertu 16. a 22. listopadu a vysílala nejdřív, jak mohla.4
Hospodaření na půdě s nejasným vlastníkem je podle Agrární komory rozšířené a týká se 3 až 5 % zemědělské půdy. Příčinou je podle ní dělení pozemků v dědických řízeních, směny pozemků a emigrace či úmrtí vlastníků.1 SZIF uvedl, že na dotaci má podle evropských pravidel nárok ten, kdo půdu obhospodařuje.1 Podle Agrofertu jde zhruba o 1 % půdy, kterou obhospodařuje.1 Advokáti oslovení rozhlasem to posoudili jako možný trestný čin neoprávněného užívání cizí věci nebo dotační podvod.12
Ze tří firem, u nichž SPÚ zjistil užívání státní půdy bez smlouvy, zaplatila největší úhradu ZEM (348 094 Kč), dále První zemědělská Záhornice (108 766 Kč) a ZAS Podchotucí (22 990 Kč).8 Podle ÚZSVM nejde vždy o neoprávněné užívání, například když se pozemek převádí na SPÚ a smlouva se proto neuzavírá. SPÚ zjišťoval uživatele z registru LPIS.9 Mezi zemědělci, kteří státu doplatili, byly podle Seznam Zpráv i firmy mimo Agrofert, například firmy Úsovsko, jejichž představenstvu předsedá bývalý ministr zemědělství Jiří Milek.9
ZZN Polabí, První zemědělskou Záhornici a ZAS Podchotucí (tehdy Zemědělská akciová společnost Podchotucí) získala skupina Agrofert akvizicí v roce 2005.16 Firmy ZAS Podchotucí, ZEM a První zemědělská Záhornice patří do Agrofertu přes ZZN Polabí. Ta v nich měla podle obchodního rejstříku přes 90 % akcií nejpozději od roku 2010, 2011 a 2012 a jejím jediným akcionářem je od září 2010 Agrofert Holding (dnes Agrofert).10111213 Zemos (do roku 2009 ZVOS Hustopeče) ovládala nejpozději od března 2009 ZZN Pomoraví, jejímž jediným akcionářem byl v letech 2006–2011 Agrofert Holding. Od dubna 2013 je jediným akcionářem Zemosu Navos z Agrofertu.1415 Zda Agrofert Zemos ovládal už od konce roku 2003, kdy podle Seznam Zpráv začalo užívání státních pozemků bez smlouvy, rejstřík neuvádí.914
Stav a stanovisko
Úřední zjištění
Státní pozemkový úřad při prověřování nepronajatých státních pozemků (od 1. 11. 2017) zjistil, že je bez smlouvy užívaly firmy Agrofertu ZAS Podchotucí, ZEM a První zemědělská Záhornice. Firmy zaplatily úhradu za užívání 479 850 Kč. ÚZSVM vyměřil dvěma firmám doplatek 2 637 Kč za půdu z odúmrti. Podle Seznam Zpráv měl Zemos za užívání státní půdy doplatit celkem přes 810 tisíc Kč, z toho 26 140 Kč ke konci roku 2019 ještě nezaplatil. Výsledek kontroly, kterou v prosinci 2017 nařídilo ministerstvo financí, se nepodařilo dohledat (v říjnu 2019 revize podle Seznam Zpráv ještě neskončila). Trestní řízení ani sankci za pobírání dotací zdroje neuvádějí.
Naposledy ověřeno 12. 11. 2026
Stanovisko dotčené strany
Agrofert nezákonnost odmítá. Mluvčí v roce 2017 uvedli, že firmy holdingu „hospodaří na zemědělských pozemcích v souladu s platnými právními předpisy“, že „hospodaření na takových pozemcích není nezákonné“, že v podobné situaci jsou stovky zemědělců a že Agrofert vlastníky hledá a nájemné doplácí. A. Babiš v roce 2017 odkázal na svěřenské fondy a tiskovou zprávu Agrofertu. V roce 2019 mluvčí uvedl, že jde o „postupné narovnání užívacích práv a smluvních podkladů“ a že se firma nedopouští „ničeho nezákonného, ani neetického“.21479
.jpg){kind=link}
