Proč je to kauza
Okresní úřad v letech 2016 a 2025 rozhodl, že firmu A. Babiše vlastnící zamořené pozemky nelze určit povinnou osobou pro sanaci, protože Agrofert splnil privatizační závazek investovat do ekologie. Sanaci by tak platil stát. Opozice tvrdí, že uznané investice s ekologií téměř nesouvisely. Prokuratura rozhodnutí z roku 2025 napadla jako předčasná a úřad je v červenci 2026 zrušil.414131720
Zařazeno podle metodiky: úřední řízení
Souvislosti
Souvislosti. Podle slovenského zákona o environmentálních zátěžích nelze povinnou osobu určit, pokud se prokáže, že podle smlouvy byly vynaloženy prostředky na zlepšení stavu životního prostředí nebo splněny všechny takové závazky. Pak vláda na návrh ministerstva rozhodne, které ministerstvo povinnosti zajistí.5 Účastníky řízení jsou ze zákona mimo jiné obec a vlastník nemovitosti se zátěží.5 Ministerstvo životního prostředí uvedlo, že účastníkem řízení nebylo, a vyčetlo Bratislavě a městské části Nové Mesto, že se proti rozhodnutím z roku 2025 neodvolaly.2021
Pozemky ve čtyřech lokalitách areálu (bývalá výroba hnojiv, gumárenských chemikálií, trhavin a závod Mier) vlastnila podle zprávy ombudsmanky z roku 2020 celé Istrochem Reality.4 Ta od roku 2014 patří SynBiolu, předtím patřila Duslu a Agrofertu.6 Seznam Zprávy v listopadu 2025 uvedly, že areál patří Duslu a na Istrochem Reality byla převedena jen část pozemků.10 Duslo, jehož bratislavský závod v létě 2025 oznámil uzavření, je podle rejstříku stále v Agrofertu.78 Noviny.sk v červenci 2026 uvedly, že holding areál koupil v roce 2022, rejstřík ale dokládá, že Istrochem Reality patřila Duslu z Agrofertu už od roku 2006.6720
Údaje o privatizačním závazku se liší. Agrofert mluví o jedné miliardě slovenských korun na rozvoj, především na ekologii.1 PS a ministr Taraba uvádějí 33 mil. eur.1015 Ministr Budaj v roce 2020 tvrdil, že Agrofert koupil podnik za 600 mil. Sk při účetní hodnotě 7,2 mld. Sk a nízká cena byla podmíněna vyčištěním pozemků.2 Demokrati namítali, že potvrzení Fondu národního majetku mluví jen o investici „na rozvoj spoločnosti, najmä na ekológiu“, což považují za mimořádně vágní.17
Spojení schůzky Taraby s Babišem a návrhu na státní sanaci tvrdí opozice. Bývalý státní tajemník ministerstva životního prostředí Michal Kiča podle ČTK řekl, že Taraba vybral právě tuto zátěž pár dní po schůzce s Babišem.8 Taraba na dotaz Novinek odpověděl: „Známe se léta. Co si myslíte, že jsem tam jel s tím, že teď se budeme bavit o Istrochemu?“12 Že o věci s Babišem mluvili, nedokládá žádný zdroj. Taraba v lednu 2026 uvedl, že státní pomoc bude nejvýš 30 mil. eur a soukromá firma ji bude muset vrátit. Podle Deníku N jeho schéma neřeší, zda odpovědnost za zátěž přechází na stát.16 Opozice tvrdí, že státní sanace by zvýšila hodnotu pozemků Babišovy firmy.816
Ombudsmanka Mária Patakyová v mimořádné zprávě z roku 2020 zjistila, že postup některých orgánů veřejné správy při řešení environmentálních zátěží vážně porušil základní práva. Areál Istrochemu uvedla mezi medializovanými případy. Zjištění se netýká jednání Agrofertu.4